Focení mě lákalo už jako malinkou. Sotva jsem v rukou udržela starou Prakticu, už vznikaly moje první fotky. Záhy jsem se v ní naučila měnit film a do konce dovolené už ji rodiče neviděli. To je brzo začalo otravovat, takže mi pořídili malinký kompakt od Hamy. Chyběl mi ale zoom a poměrně brzo začal zlobit a na fotografie přidával do zlatého řezu ohyzdný hnědý proužek. Nastávala právě doba rozvoje digitálních fotoaparátů, takže další volba byla jasná. Jeden z nejprodávanějších digitálů té doby, maličký TwinGate, putoval k nám domů. Poté mi rukama prošlo ještě několik dalších digitálních kompaktů od Canonu, Nikonu, Samsungu i Sony. Ale můj cíl směřoval jinam…
Snila jsem o pořízení pořádné zrcadlovky. Vymetala jsem tedy jednu brigádu za druhou a šetřila na vysněné tělo. S velkou pomocí mého dědy, se mi roku 2007 ten sen zčásti splnil. Kamarád mi dohodil bazarový Canon EOS 400D se setovým objektivem za přijatelnou cenu. A tím začalo to moje cvakání ve větším. Nedávno jsem ale došla k názoru, že staroušek Canon už pomalu půjde do důchodu, protože na moje rychlé akční focení přestává stačit a nahradil ho opět Canon, tentokrát ale full frame zrcadlovka, kterou si zatím nemohu vynachválit. Je prostě neuvěřitelné, že si konečně plním své velké sny.
Moje fototechnika
Pokud by Vás zajímalo čím fotím, tak výborné sklo je základ a mým miláčkem se stal Canon EF 70-200mm f/2,8L IS II USM. Na rychlé akční fotky to je naprostá pecka a ani při focení portrétů nezůstává vůbec pozadu.